Kraj podporuje nenaplněné a poptávané učňovské obory finančně částkami až 4.000 Kč měsíčně.

Redakce / 21.10.2016

Požadovaná kvalifikace není to samé co maturita. Dívám se na nabídku střední školy stavebního oboru a povídám si s jejím panem ředitelem na veletrhu středních škol v trutnovském centru UFFO. Je smutný z toho, že již 7 let se mu nenaplnil obor pokrývač. V České republice studuje tento obor jen 80 žáků. V Královéhradeckém kraji se v následujících letech nevyučí jediný. Takže pokud máte dům, nechte si jej opravit co nejdříve, potom již nebude kdo by střechu pokryl. Je to k neuvěření, protože při výpočtu aktuální mzdy si pokrývač vydělá 500 Kč/hod. Kdo to dnes má?

FOTOGALERIE - Veletrh středních škol Trutnov 2016

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Již dnes si firmy nestěžují na nedostatek zakázek, ale nedostatek pracovních sil. Zedníci, malíři, pokrývači, klempíři… Kde jsou? Většina současných řemeslníků jsou padesátníci a hrozí, že své řemeslo nebudou mít ani komu předat. I když se tedy v následujících letech podaří obory naplnit, nebude je mít kdo zaučit v praxi.

Veletrh středních školVeletrh středních škol probíhá ve společenském centru UFFO ještě v sobotu 22. října dopoledne od 8 do 12 hod. V pátek zde byly k vidění nejen prezentace i královédvorských středních škol, ale také žáci posledních ročníků základních škol ve Dvoře Králové spolu s jejich učiteli. Sál trutnovského společenského centra zaplňují kromě středních škol i firmy, které se středními školami spolupracují a nabízejí absolventům práci zejména v technických a strojírenských oborech. Pořadatelem je Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje, Úřad práce a Královéhradecký kraj.

Práce snů dnešních dětí

Většina dětí si dnes představuje svoji práce u počítače. A samozřejmě všichni jsou tlačeni společností do toho mít maturitu. V opačném případě se již při přihlašování na školu stávají mezi svými vrstevníky outsidery. V reálném životě je to však naopak.

Znalosti žáků základních škol

Po konzultaci s mnoha zástupci středních škol je zřejmé, že děti nemají ze základních škol návyky vedoucí ke skutečné, a nejen fyzické práci. Na základní škole byly zrušeny dílny, pozemky a byly nahrazeny hodinami informačních technologií. Děti jsou dnes líné se cokoliv učit nazpaměť. Považují to za zbytečné, ačkoliv i v logické matematice jsou věci, které je třeba mít pevně zafixované bez většího přemýšlení. V praxi to vypadá tak, že matematiku určité obtížnosti zvládly před 30 lety i kadeřnice v učebním oboru, dnes ji zvládají žáci maturitních oborů stejné školy s odřenýma ušima.

Práce i bez maturity

Odborná kvalifikace rozhodně není vždy podmíněná maturitou. Což si začínají po zavedení státních maturit již uvědomovat i rodiče dětí. Právě státní maturita totiž dle výpovědí zástupců středních škol a učilišť naplňuje zpět učební obory bez maturity. Vybrané obory jsou dokonce i podporované Královéhradeckým krajem v podobě finančních příspěvků přímo žákům ve výši 300-1.000 Kč/měsíc v prvním ročníku a částkami až 4.000 Kč/měsíc ve 3. ročníku dle klasifikace.

Kdo chce práci, sežene ji

Dalším problémem je kvalita práce, kterou žáci následně v práci odvedou. Tiskárny obvolávají střední školy a učiliště a shánějí kvalitní pracovníky, kterým nabízejí i ubytování. A nezůstávají ve svém regionu, loví i na druhém konci republiky. Ředitel jedné střední školy ve Vrchlabí dokonce hlásí, že naplněné zdaleka nejsou ani pracovní pozice ve službách. Spočítal, že jen ve Vrchlabí je 74 podniků, kde se večer můžete najíst. Dobrý kuchař či číšník je těžko k sehnání ve všech regionech.

Kateřina Sekyrková